CHKO Beskydy zaujímá plochu 1160km2 a je po Šumavě naší druhou největší chráněnou krajinnou oblastí. Rozprostírá se na moravsko-slovenském pomezí v horské části Moravskoslezských Beskyd, Vsetínských vrchů a Javorníků, v jihovýchodní části Moravy na části okresů Vsetín, Frýdek-Místek a Nový Jičín. K jejímu zřízení došlo dne 5. března 1973.
Geologický popis
Beskydy tvoří západní část Karpatské soustavy, jež je geologicky mladým pásemným pohořím, které vzniklo působením několika fází tzv. alpinského vrásnění z usazenin moře koncem druhohor a ve třetihorách. Z hlediska složení a tektonické stavby náleží Beskydy do flyšového pásma Karpatské soustavy. Pod geologickým pojmem flyš rozumíme mnohonásobné střídání lavic pískovců s vrstvami břidličnatých slínovců a jílovců různého složení a odolnosti. Tektonická stavba flyšových Karpat je výsledkem horotvorných pohybů druhé fáze alpinského vrásnění, při níž došlo k vyzdvižení flyšových usazenin, takže vznikla charakteristická příkrovová stavba pohoří. Celé území oblasti je vlivem snadného zvětrání hornin skalního podkladu a v důsledku naklonění souvrství značně náchylné k tvorbě strží, břehových nátrží a zejména sesuvů, které jsou především ve valašské části velmi hojné.
Menu
Klima
Podnebí Beskyd určuje jejich poloha v centru Evropy, kde se střetávají vlivy klimatu kontinentálního a oceánského. Většina území náleží do kategorie chladných, pouze proužek území na severovýchodním okraji a nižší polohy Valašska do okrsků mírně teplé oblasti. Nejnižší průměrnou roční teplotu 2,5 stupňů Celsia má Lysá hora, nejnižší polohy oblasti mají průměr okolo 7 stupňů Celsia. Celá oblast je dosti bohatá na srážky, přičemž např. Lysá hora s průměrnou hodnotou 1532mm za rok patří k srážkově nejbohatším místům naší republiky. Beskydy se rovněž řadí k oblastem s nejbohatší sněhovou pokrývkou, jejíž souvislá vrstva se na hřebenech drží 150 až 180 dní. Průměrná délka slunečního svitu činí 1600h za rok.
Menu
Vegetace
Vegetační pokryv CHKO Beskydy je výsledkem dlouhodobého působení, jak místního prostředí a konkrétního stanoviště, tak i historického vývoje. Jejich území bylo původně pokryto rozsáhlými lesy, v nižších a středních polohách listnatými a smíšenými, v nejvyšších polohách se vyskytovaly karpatské smrčiny. Dodnes zaujímají lesy dominantní postavení v oblasti, neboť pokrývají asi 60% jejího území. Jejich druhová stavba však byla díky člověku značně pozměněna, takže původní smíšené porosty byly většinou nahrazeny smrkovými monokulturami. Pouze místně se zachovaly lokality s původním složením lesních porostů a s přirozenými společenstvy rostlin a živočichů, jež jsou dnes chráněny v řadě zřízených chráněných území.
Menu
|







|