CHKO Beskydy

Geologický popis / Klima / Vegetace / Fauna / Osídlení a kulturní památky / Chráněná území / Seznam chráněných území / Seznam naučných stezek / Adresa Správy CHKO Beskydy

CHKO Beskydy

CHKO Beskydy zaujímá plochu 1160km² a je po Šumavě naší druhou největší chráněnou krajinnou oblastí. Rozprostírá se na moravsko-slovenském pomezí v horské části Moravskoslezských Beskyd, Vsetínských vrchů a Javorníků, v jihovýchodní části Moravy na části okresů Vsetín, Frýdek-Místek a Nový Jičín. K jejímu zřízení došlo dne 5. března 1973.

Geologický popis

Beskydy tvoří západní část Karpatské soustavy, jež je geologicky mladým pásemným pohořím, které vzniklo působením několika fází tzv. alpinského vrásnění z usazenin moře koncem druhohor a ve třetihorách. Z hlediska složení a tektonické stavby náleží Beskydy do flyšového pásma Karpatské soustavy. Pod geologickým pojmem flyš rozumíme mnohonásobné střídání lavic pískovců s vrstvami břidličnatých slínovců a jílovců různého složení a odolnosti. Tektonická stavba flyšových Karpat je výsledkem horotvorných pohybů druhé fáze alpinského vrásnění, při níž došlo k vyzdvižení flyšových usazenin, takže vznikla charakteristická příkrovová stavba pohoří. Celé území oblasti je vlivem snadného zvětrání hornin skalního podkladu a v důsledku naklonění souvrství značně náchylné k tvorbě strží, břehových nátrží a zejména sesuvů, které jsou především ve valašské části velmi hojné.

Klima

Podnebí Beskyd určuje jejich poloha v centru Evropy, kde se střetávají vlivy klimatu kontinentálního a oceánského. Většina území náleží do kategorie chladných, pouze proužek území na severovýchodním okraji a nižší polohy Valašska do okrsků mírně teplé oblasti. Nejnižší průměrnou roční teplotu 2,5 stupňů Celsia má Lysá hora, nejnižší polohy oblasti mají průměr okolo 7 stupňů Celsia. Celá oblast je dosti bohatá na srážky, přičemž např. Lysá hora s průměrnou hodnotou 1532mm za rok patří k srážkově nejbohatším místům naší republiky. Beskydy se rovněž řadí k oblastem s nejbohatší sněhovou pokrývkou, jejíž souvislá vrstva se na hřebenech drží 150 až 180 dní. Průměrná délka slunečního svitu činí 1600h za rok.

Vegetace

Vegetační pokryv CHKO Beskydy je výsledkem dlouhodobého působení, jak místního prostředí a konkrétního stanoviště, tak i historického vývoje. Jejich území bylo původně pokryto rozsáhlými lesy, v nižších a středních polohách listnatými a smíšenými, v nejvyšších polohách se vyskytovaly karpatské smrčiny. Dodnes zaujímají lesy dominantní postavení v oblasti, neboť pokrývají asi 60% jejího území. Jejich druhová stavba však byla díky člověku značně pozměněna, takže původní smíšené porosty byly většinou nahrazeny smrkovými monokulturami. Pouze místně se zachovaly lokality s původním složením lesních porostů a s přirozenými společenstvy rostlin a živočichů, jež jsou dnes chráněny v řadě zřízených chráněných území.

Fauna

Nejen složení flóry, ale i složení fauny je velmi pestré. Z obojživelníků je typický a hojný skokan hnědý a čolek horský, vzácný je karpatský endemit - čolek karpatský. Hojný je i výskyt netopýrů, z ptáků jsou četní dravci a sovy. Ze vzácnějších druhů ptactva zde lze pozorovat drozda kolohřivce, datlíka tříprstého, strakapouda bělohřbetého a kulíška nejmenšího. Poměrně hojný byl i tetřev hlušec, dnes jsou jeho stavy podstatně nižší a z mnoha lokalit vymizel úplně. Velmi vzácně se vyskytuje tetřívek obecný, hojnější je jeřábek lesní, který žije v horských lesích s bohatým podrostem. Vzácná je vydra říční. Vedle srnčí a jelení zvěře žije ve zdejších lesích též rys ostrovid a ze Slovenska se sem opět vrací medvěd brtník. Od roku 1973 jsou zde medvědi pozorováni každoročně a podle přesvědčivých důkazů v Beskydech i několikrát přezimovali.

Osídlení a kulturní památky

     Při utváření beskydské krajiny se výrazně projevil vliv jejího osídlení a využívání. Zvláště významně se projevil vliv středověké valašské kolonizace s pasekářským způsobem hospodaření, v jehož důsledku došlo k vytvoření hodnotné a esteticky vyvážené krajiny s roztroušenými chalupami a drobnými políčky lemovanými hromadami sesbíraného kamení, kterou vhodně dotváří i rázovitá valašská architektura.
     Velmi vyhledávanou turistickou atrakcí oblasti je skanzen v Rožnově pod Radhoštěm s řadou typických valašských chalup, hospodářských stavení, s dřevěným kostelíkem a fojtstvím. Tento skanzen tvoří součást chráněného parku Valašské muzeum v přírodě o rozloze 66ha.
     Pro nedalekou oblast Ostravska představují Beskydy významnou rekreační oblast. Jsou však významným prameništěm řady toků, proto je také celé území chráněno jako oblast přirozené akumulace vod.

Chráněná území

Mionší

Nejznámější a zároveň i plošně nejrozsáhlejší je SPR Mionší, zřízená v roce 1954 na ploše 171ha k ochraně zbytku karpatského jedlobukového pralesa s vytroušeným javorem klenem, s bohatým keřovým patrem, které tvoří bez hroznatý, lýkovec jedovatý, zimolez černý aj. V bylinném patře je hojná měsíčnice vytrvalá, hořec tolitovitý, netykavka nedůtklivá, kyčelnice žláznatá a další. Pro svoje významné hodnoty je Mionší předmětem zkoumání mnoha vědeckých institucí. Od roku 1969 zde existuje naučná stezka přístupná jen v letní sezóně za doprovodu průvodce.

Salajka

V SPR Salajka o rozloze 22ha, rozkládající se na severním svahu Beskyd nedaleko od lokality Bumbálka, je chráněn zachovalý jedlobukový prales se zvláště mohutnými jedlemi. Jde o nejkrásnější prales v Beskydech, jeden ze vzácných zbytků přirozených porostů typických pro střední a vyšší beskydské polohy.

Galovské louky

Tato SPR se nachází západně od kopce Rachovce při cestě do Huslenek v okrese Vsetín, byla zřízena v roce 1952 o rozloze 1,95ha. Je zde chráněna orchidejová louka s přilehlou pastvinou na severním svahu hřebene táhnoucího se od kóty Rachovce v nadmořské výšce kolem 700m. Na louce roste hojně vstavač bezový, vstavač mužský, vstavač hlavatý, pětiprstka žežulník a mečík střechovitý. Na přilehlé pastvině roste chrpa horská měkká, jejíž výskyt v této nízké nadmořské výšce je překvapující. Hlavním důvodem ochrany je snaha uchovat jedinečné naleziště vstavačovitých.

Klíny

Tato SPR byla vyhlášena roku 1955 na rozloze 54,35ha. Nachází se asi 2km jižně od Kněhyně nad údolím potoka Magurky v okrese Frýdek-Místek. Horská smrčina přecházející ve smíšený svahový porost s jasanem, javorem mléčem, javorem klenem a bukem; v nižších partiích je bukový les. Důvodem ochrany je uchování typického pralesovitého porostu středních a vyšších beskydských poloh.

Kutaný

Tato SPR byla vyhlášena v roce 1969 na rozloze 14,93ha. Jedlobukový porost v pramenné oblasti Bystřičky v okrese Vsetín. Porost charakteru pralesa na bohatě členěných uzávěrech doliny s jižní a jihozápadní expozicí je na flyšových horninách. V bohatém bylinném podrostu se vyskytuje válečka lesní, ostřice lesní, mařinka vonná, kyčelnice devítilistá, starček hájní Fuchsův aj. Důvodem ochrany je uchování typického porostu Vsetinských vrchů.

Mazácký gruník

SPR Mazácký gruník se nachází asi 2km jihozápadně od Lysé hory v Beskydech v okrese Frýdek-Místek. Byla založena v roce 1955 o rozloze 47,44ha. Severní, značně členitý svah Čubelu spadající příkře do pramenné oblasti Mazáckého potoka v nadmořské výšce 540m - 940m je porostlý starým jedlobukovým lesem se značným podílem smrku, vtroušeným javorem klenem a jasanem. Důvodem ochrany je snaha o uchování charakteristického porostu Beskyd.

Mazák

Tato SPR byla založena v roce 1956 asi 1,5km jižně od Lysé hory v Beskydech v okrese Frýdek-Místek na ploše 61,57ha. Západní svahy Lysé hory v nadmořské výšce 740m až 1020 m jsou porostlé pralesovým porostem buku a jedle s příměsí javoru klenu a smrku. Důvodem ochrany je uchování typické ukázky různých lesních typů a jejich přechodů, které jsou charakteristické pro západní svahy Beskyd.

Noříčí

Nachází se na severních svazích Noříčí nad dvorem Kostelík u Trojanovic v okrese Nový Jičín. Byla založena v roce 1955 na ploše 52,41ha. Lesní porost v hřebenové části a na kamenitých svazích v nadmořské výšce 700m - 1047m. Podklad budují křídové pískovce slezského příkrovu. Porost tvoří hlavně buk, jedle, javor klen, javor mléč, ojediněle smrk. V bylinném patře převládá metlice křivolaká, bika lesní, třtina křovištní, bika bělavá, šťavel kyselý, sedmikvítek evropský. Důvodem ochrany je uchování cenného porostu s přirozenou dřevinou skladbou typickou pro západokarpatskou oblast.

Pod Juráškou

Tato SPR byla založena v roce 1952 na rozloze 1ha. Jedná se o louku na úpatí vrchu Jurášek v údolí Kněhyně v okrese Vsetín. Slatinná loučka s typickou květenou, kde roste např. violka bahenní, hojná je rosnatka okrouhlolistá a dále pomněnka bahenní, pryskyřník prudký aj. Důvodem ochrany je uchování jediné lokality rosnatky okrouhlolisté v Pobečví.

Poledňana

Tato SPR byla založena v roce 1955 na rozloze 15,94ha. Rozkládá se v údolí potoka Řečice, jihozápadně od hájenky pod Velkou Okrouhlicí v okrese Frýdek-Místek. Lesní porosty na jihozápadním svahu Velké Okrouhlice v nadmořské výšce 560m až 820m. Flyšové horniny jsou porostlé bukovým lesem s příměsí javoru klenu, jeřábu a smrku. Ve vrcholové části je původní smrkový porost. Důvodem ochrany je uchování charakteristického porostu hluboce zaříznutých beskydských údolí.

Pulčín-Hradisko

Tato SPR byla založena v roce 1965 na území o rozloze 4ha. Skalní stěny 2km jihozápadně od Pulčína v okrese Vsetín. Vytvořily je odnosné síly v různě odolných flyšových pískovcích moravských Karpat. Lavicovité pískovce vytvářejí osamělé skály, skalní stěny až skalní města. V modelaci skal se projevují typické formy větrání, např. strukturně a texturně podmíněné římsy, prohlubně, voštiny. Periglaciální pochody v pleistocénu vedly zde ke vzniku pseudokrasových jeskyní, z nichž dvě nejvýznamější jsou na severozápadním svahu vrchu Hradiště.

Radhošť

V SPR Radhošť o rozloze 74,76ha (roce 1989 rozšířená na 144,93ha) založené v roce 1955 jsou chráněny dva odlišné lesní porosty. Jeden z nich se nachází v nadmořské výšce 800m až 1000m, má jihozápadní expozici a tvoří jej buk, jedle, vtroušeně smrk, jasan, javor mléč i javor klen. Druhý v nadmořské výšce 700m až 1090m je převážně bukojedlový s příměsí javoru klenu, místy jsou čisté smrčiny. Důvodem ochrany je uchování významných porostů typických pro vrcholové partie Beskyd.

Razula

Tato SPR se nachází v pramenné oblasti severního svahu hřebene Lemošné a Bořínky, jihovýchodně od osady Lesková v okrese Vsetín. Byla založena v roce 1949 o rozloze 23,52ha. Jedlobukový porost s příměsí smrku a javoru klenu pralesovitého charakteru na flyšovém podkladu. V bylinném podrostu je hojný šťavel kyselý, mařinka vonná, pstroček dvoulistý, hluchavka pitulník, bažantka vytrvalá aj. Důvodem ochrany je snaha o zachování posledního zbytku původního karpatského jedlobukového pralesa v horním Pobečví.

Trávný potok

Tato SPR byla založena v roce 1955 o rozloze 20,25ha. Široký uzávěr potočního údolí východně od kopce Trávného v okrese Frýdek-Místek. Údolní uzávěr budovaný flyšovými horninami beskydské křídy je zarostlý přirozenou bučinou s javorem klenem, jedlí a smrkem. V bylinném patře je hojná kostřava lesní, šťavel kyselý, mařinka vonná, kyčelnice žláznatá, hluchavka pitulník aj. Důvodem ochrany tohoto území je snaha o uchování typického lesního porostu středních poloh Beskyd.

Trojačka

SPR Trojačka se rozkládá na svahu vrchu Trojačky, jihovýchodně od železniční stanice Hodslavice v okrese Nový Jičín, má rozlohu 9,89ha a byla založena v roce 1969. Listnatý porost na severních svazích tvoří hlavně javor klen s lípou, bukem, jilmem a jedlí. Geologický podklad tvoří flyšové horniny. V porostu je hojný zimolez černý, bez hroznatý, lýkovec jedovatý, samorostlík klasnatý, mařinka vonná, kyčelnice devítilistá i kyčelnice cibulkonosná a vzácně i kapradina jelení jazyk celolistý. Důvodem ochrany je uchování významné lokality této vzácné kapradiny, která roste pouze ve třech lokalitách na Moravě.

V Podolánkách

SPR V Podolkách má rozlohu 32,06ha a byla založena v roce 1955 v údolí Čeladenky, jižně od myslivny Podolánky v okrese Frýdek-Místek. Lesní porosty na rašelinném podkladě v pramenné oblasti Čeladenky v nadmořské výšce kolem 650m. V řídké smrčině se hojně vyskytuje vrba slezská, třtina chloupkatá, violka bahenní aj. Důvodem ochrany je zachování přirozených lesních společenstev na rašelinném podkladu v Beskydech.

Zubří

SPR Zubří byla založena v roce 1948 o rozloze 0,13ha v ovocném sádku u domu čp. 173 v Zubří v okrese Vsetín. Vlhká loučka při Zuberském potoce s hojným výskytem šafránu Heuffelova. Doprovází jej sněženka podsněžník, prvosenka vyšší, sasanka hájní. Důvodem ochrany je ojedinělý výskyt vzácného šafránu na Vsetínsku.

Lišková

CHN Lišková bylo zřízeno pro ochranu řeřišnice trojlisté na ploše 2,48ha západně od vrcholu Bumbálky v údolním uzávěru Smradlavého potoka.

Pod Lukšincem

CHN Pod Lukšincem bylo zřízeno pro ochranu naleziště hořce Kochova.

Kněhyně-Čertův mlýn

Tato SPR byla založena v roce 1989 o rozloze 195,02ha. Je zde chráněna mozaika lesních společenstev Beskyd.

Seznam chráněných území

SPR Galovské lúky, SPR Klíny, SPR Kněhyně - Čertův mlýn, SPR Kutaný, SPR Mazácký Grúnik, SPR Mazák, SPR Mionší, SPR Noříčí, SPR Pod Juráškou, SPR Poledňana, SPR Pulčín - Hradisko, SPR Radhošť, SPR Razula, SPR Salajka, SPR Trávný potok, SPR Trojačka, SPR V Podolkách, SPR Zubří, CHN Lišková, CHN Pod Lukšincem, CHP Valašské muzeum v přírodě, CHPV Domorazské louky

Seznam naučných stezek

Javorníky - Družba, Mionší, Radegast

Adresa Správy CHKO Beskydy

756 61 Rožnov pod Radhoštěm, Nádražní 36, tel. 0651/555 92

«––CHKO Žďárské vrchy

CHKO Bílé Karpaty––»