Geologický popis
Území oblasti po stránce geomorfologické tvoří široký pruh zaujímající střední pruh Olomoucko-litovelské sníženiny Hornomoravského úvalu, jižní část sníženiny Mohelnické brázdy a střední část Třesínského prahu, který jako spojka Bouzovské a Usovské vrchoviny obě sníženiny odděluje. V rovinatých sníženinách oblasti se nacházejí mladopleistocenní spraše a hlíny na středně a svrchně pleistocenních usazeninách, v nichž se větví a mendruje řeka Morava, jež tvoří osu celého území oblasti. Nad plochý nížinný povrch inundačního území pokrytého souvislým pruhem lužního lesa a lučních porostů se zvedá členitá a souvisle zalesněná pahorkatina Třesínského prahu budovaná spodnokarbonskými břidlicemi a drobami a i silně zkrasovělými devonskými vápenci, které zasahují až do okolí Litovle. Tento kras je hydrologicky aktivní, představuje vývěrovou oblast hlubinných krasových vod, živených ponornými toky ze západní a střední části Bouzovské vrchoviny. Krasové prameny se vyskytují v okolí Litovle, Řimic a Nových Zámků, u obce Mladeč jsou veřejnosti přístupné krápníkové jeskyně. Pro výskyt bohatých zdrojů pitné vody je oblast též součástí chráněné oblasti přirozené akumulace vod "Kvarter řeky Moravy".Vegetace a květena
Lesy zaujímají 57% oblasti. V nejvlhčích místech zdejších lužních lesů, v tzv. měkkém luhu rostou vrby, topoly a olše, na rozhraní tzv. tvrdého luhu dále od řeky nalezneme velmi kvalitní jasany s olší. Dále od řeky pak následují jilmové doubravy s olší, jilmové doubravy s lípou a habrové a bukové doubravy (porosty tzv. chlumu), což jsou již poslední dochované porosty v ČR. Jsou to z lesnického hlediska cenné porosty, jež tvoří genofondovou základnu místních populací dřevin. Území oblasti leží na styku hercynské a karpatské květenné oblasti, ale vyskytuje se zde i řada druhů panonského prvku z jihu. Jsou zde hojně zastoupeny druhy chráněných i ohrožených rostlin, jako např. bledule jarní, úpolín obecný a různé druhy orchideovitých, místy jsou zachována i slatinná společenstva.
