CHKO Moravský kras

Základní členění / Geologický vývoj / Historie využití / Historie průzkumu / Zpřístupněné části Moravského krasu / Naučné stezky / Fauna a flóra / Chráněná území / Seznam chráněných území / Seznam naučných stezek / Adresa Správy CHKO Moravský kras

CHKO Moravský kras

CHKO Moravský kras je druhým nejstarším velkoplošným chráněným územím České republice, neboť byla zřízena 4. července 1956, tedy hned po CHKO Český ráj. Moravský kras je největší a nejlépe vyvinuté krasové území v Českém masívu. Rozkládá se na ploše 92km² a zaujímá téměř 24km dlouhý a 2 až 6km široký pruh zkrasovělých devonských vápenců. Je situován na sever a severovýchod od Brna a v jihozápadní části Drahánské vrchoviny.

Základní členění

     Na území Moravského krasu lze po stránce hydrologické rozlišit tři charakteristické části samostatně se vyvíjejících jeskynních systémů.
     1. V severní části je nejrozsáhlejší jeskynní systém o délce asi 30km vázán na podzemní říčku Punkvu, která vzniká v podzemí soutokem Bílé vody, Sloupského potoka, Lopače a Krasovského potoka. Zde se nalézá i největší počet jeskynní, z nichž některé dosahují délky několika kilometrů. Je to např. Amatérská jeskyně, Sloupsko-šosůvské jeskyně a Punkevní jeskyně.
     2. Střední část Moravského krasu tvoří jeskynní systémy podzemního Jedovnického a Křtinského potoka. Nejrozsáhlejší je zde asi 12km dlouhý jeskynní systém mezi Rudickým propadáním a Býčí skálou.
     3. Jižní část oblasti odvodňuje Hostěnický potok a potok Říčka. Nejvýznamnější jsou zde Ochozké jeskyně s proslulou krápníkovou výzdobou o délce asi 2km, dalšími významnějšími jeskyněmi jsou Netopýří jeskyně, Malčina jeskyně a Pekárna.

Geologický vývoj

Současný charakter území s velkým bohatstvím krasových tvarů získal Moravský kras v nejmladších třetihorách a zejména pak v průběhu čtvrtohor, kdy na povrchu vápenců vznikala celá řada jednotlivých krasových tvarů charakterizujících dnešní podobu území, jako jsou škrapy, závrty, ponory, vývěry, skaliska, skalní mosty a další. V tomto období vznikaly v podzemí druhotné krasové tvary jako krápníky a další sintrové tvary a došlo i k uložení sedimentů, které vymezily dnes známý rozsah jednotlivých jeskyň. Tyto jevy nejsou však pouze výsledkem krasovění ve čtvrtohorách, ale vznikaly jež dávno v minulých geologických dobách, kdy byly vytvořeny vhodné podmínky pro denudaci devonských vápenců.

Historie využití

Jeskyně Moravského krasu jsou vzácnou pokladnicí krás podzemní říše, jež člověk vyhledával už od nepaměti. V paleolitu sloužily jeskyně jako obydlí i jako úkryt před dravou zvěří. V novodobější historii - za druhé světové války - sloužily některé zdejší jeskyně jako podzemní vojenské továrny.

Historie průzkumu

Svou historii starší více než 250 let má i průzkum a objevování jeskyní Moravského krasu. Prvním známým badatelem byl mnich Lazzar Schopper, který se již v roce 1723 spustil na dno Macochy. Novou éru výzkumů započal dr. Karel Absolon, který patří nejen k našim, ale i v historii světové speleologie k nejvýznamnějším krasovým badatelům. Při pronikání do podzemí využíval rozsáhlých odklizovacích, někdy až vysloveně důlních, prací. Mimo jiné se zasloužil o zpřístupnění celého komplexu Punkevních jeskyní, včetně vodní plavby, tak jak je prakticky známe v dnešní době. V započatých průzkumech pokračoval hlavně Speleologický klub v Brně, nyní v nich pokračují vedle profesionálních organizací zejména členové jednotlivých základních organizací České speleologické společnosti. Po mnoha letech namáhavých prací byl zde postupně objeven nejdelší jeskynní systém v České republice - Amatérská jeskyně, která si bohužel vyžadala i krutou daň - životy tří speleologů. Moravský kras je též předmětem rozsáhlých vědeckých průzkumů a výzkumů prováděných ústavy České akademie věd a dalšími výzkumnými organizacemi.

Zpřístupněné části Moravského krasu

Na území CHKO Moravský kras jsou dnes zpřístupněny pro veřejnost čtyři jeskyně a 138 metrů hluboká propast Macocha. Nejznámější a pro návštěvníky nejpřitažlivější jsou Punkevní jeskyně s cestou krápníkovými chodbami a dómy až na dno propasti Macocha a na lodičkách po řece Punkvě zpět na povrch. Kateřinská jeskyně uchvátí každého proslulým stalagmitovým lesíkem, útvarem zvaným Čarodějnice a obrovským dómem. V jedné z nejkrásnějších jeskyní - v Balcarce - je možno nalézt všechny formy krápníkové výzdoby okouzlující svěžestí barev a tvarů. Sloupsko-šosůvské jeskyně představují rozsáhlý systém jeskynních chodeb ve dvou patrech nad sebou, spojených propastmi s výškovým rozdílem 70 metrů. Jeskyně Moravského krasu jsou hojně navštěvovány turisty a pro svou atraktivitu jsou cílem i řady zahraničních návštěvníků.

Naučné stezky

     Pro usměrnění pohybu velkého počtu návštěvníků v CHKO slouží tři naučné stezky.
     První z nich je okružní naučná stezka Macocha o délce asi 6km, jež začíná ve Skalním Mlýně, zahrnuje i prohlídku dvou zpřístupněných jeskyní, prochází kolem Kateřinské jeskyně, stoupá po hřebeni k jícnu propasti Macocha, sestupuje do Pustého žlebu a kolem Punkevních jeskyní se vrací údolím Punkvy zpět na Skalní Mlýn.
     Druhá stezka je vedena Josefským údolím s ukázkami lesnických, botanických a speleologických zajímavostí.
     Třetí naučná stezka je vybudována v jižní části oblasti údolím potoka Říčky kolem jeskyní Ochozská, Netopýrka, Švédův důl a Pekárna.

Fauna a flóra

     Specifické ekologické podmínky krasového území, zejména živný vápencový poklad, vlhko, stálý chlad a stín krasových žlebů a naopak teplo a světlo jejich skalních ostrohů, určují i výskyt zde charakteristických rostliných a živočišných společenstev. Tyto podmínky jsou ve žlebech příčinou zvratu vegetačních pásem, kdy horské druhy rostou relativně níže a teplomilné druhy stepního rázu, které žijí jinde v nižších polohách se pak tu vyskytují ve vyšších polohách. Proto zde můžeme nalézt v nevelké vzdálenosti od sebe např. tařici skalní, pcháč bělohlavý, brambořík evropský, hořec brvitý, lomikámen vždyživý, jelení jazyk celolistý, a řadu dalších druhů.
     Typickým jevem, který odlišuje území Moravského krasu od jiných oblastí ČR, je výskyt řady karpatských rostlinných a živočišbých druhů. Jejich přítomnost dokazuje úzkou vazbu Moravského krasu a Karpat v době ledové. Z rostlinných druhů je možno uvést kruhatku Matthioliho a jelení jazyk celilostý, z živočichů měkkýše vlahovku karpatskou a srstnatku karpatskou. Opomenout nelze ani výskyty dalších živočichů, především velkého množství různých druhů netopýrů, jako je vrápenec malý, netopýr ušatý, netopýr černý, netopýr velký a netopýr brvitý. V jeskynních vodách žije speciální freatická fauna. Charakterističtí jsou zde korýši jako bezkrunýřka slepá a blešivec karpatský.
     Území CHKO Moravský kras je z větší části pokryto lesem. V jižní části jsou to dubové a dubohabrové lesy. Ve střední části převažují bučiny, které byly v severní části na značných plochách nahrazeny druhotnými smrkovými monokulturami.

Chráněná území

Nejhodnotnější části přírody jsou zahrnuty do území 12 státnách přírodních rezervací, z nichž nejstarší a největší je SPR Moravský kras - střed o ploše téměř 350ha z roku 1930, zahrnující typická kaňonovitá údolí Pustý a Suchý žleb a část údolí Punkvy.

Březinka

Tato SPR byla založena v roce 1973 o rozloze 6,36ha západně od obce Březiny na náhorní plošině budované devonskými vápenci. Uchoval se zde starý bukový porost s vtroušeným jasanem, modřínem, borovicí, habrem a javory. Buk i habr jsou zde nepochybě původní, jasan, ač velmi kvalitní a životaschopný, je nepochybně druhotný. Důvodem ochrany je snaha o uchování typického přirozeného porostu Moravského krasu.

Dřínová

Tato SPR byla založena v roce 1973 o rozloze 24,30ha severozápadně nad Babicemi nad Svitavou na levém břehu Svitavy. Ve vrcholových partiích poblíž Alexandrovy rozhledny se uchoval starý porost buku a dubu s příměsí habru, jasanu, lípy, borovice a javoru klenu. Důvodem ochrany je snaha o zachování typického přirozeného porostu Moravského krasu.

Hádecká planinka

Tato SPR byla založena v roce 1950 o rozloze 83,95ha. Jedná se o lesostep typickou pro Moravský kras, avšak značně narušenou lomy a blízkostí Brna.
V porostu převládá dub s javorem babykou, jeřábem břekem, habrem, jasanem, lípou a dřínem. V jižní části převládá dub šipák a borovice černá. V bylinném patře je hojný koniklec obecný velký, třemdava bílá, hadinec červený, bělozářka větvitá.

Jeskyně Pekárna

Tato SPR byla založena v roce 1933 o rozloze 14ha. Zmíněná jeskyně se rozkládá v jižní části oblasti v lesnatém svahu na levém břehu Říčky.
Jeskyně je na povrch otevřená velkým portálem, připomínajícím chlebovou pec. Jde o erozí otevřený jeskynní dóm, který je pozůstatkem jeskynní soustavy ze starého kvartéru. Je významným nalezištěm zbytků lidského osídlení od pravěku až do středověku. Z nejvýznamnějších nálezů nutno jmenovat četné kamenné nástroje a zejména rytinu na koňském žebru zobrazující souboj zubrů, kterou zde vytvořil magdalenienský lovec v době posledního glaciálu.

Josefské údolí

Tato SPR byla založena v roce 1950 o rozloze 114ha. Jedná se o lesnaté území Křtinského potoka s četnými krasovými útvary a skalními ostrožnami.
Na svazích se vyskytují zbytky původních a přirozených lesních porostů Moravského krasu. V tomto prostoru je i řada významných jeskyní, z nichž nejznámější je Býčí skála, proslulá svými archeologickými nálezy.

U Brněnky

Tato SPR byla založena v roce 1973 o rozloze 12ha při silnici Líšeň - Ochoz a lesní silničce Reslovce. Rozkládá se zde náhorní plošina budovaná devonskými vápenci, který zde tvoří četné skalky a balvany. Území je porostlé dubohabrovým lesem, převážně výmladkového charakteru. Kdysi hojný buk je dnes téměř potlačen. Vtroušeně se zde vyskytuje lípa a jeřáb břek. Důvodem ochrany je snaha o zachování typického porostu Moravského krasu.

Zadní Hády

Tato SPR byla založena v roce 1973 o rozloze 47,54ha východně od Bílovic nad silnicí z Ochozu do Líšně, jedná se zde o vápencovou plošinu se škrapovými poli.
Zde se uchoval zbytek skalní stepi a lesostepních společenstev, které na mírných svazích přecházejí ve smýšené porosty. V jižní časti převažuje dub s habrem, v severozápadní části jednak dub s habrem, jednak borovice, jedle, buk, habr a smrk. V západním výběžku rezervace je porost dubu a borovice. Přirozená skladba dřevin je narušena dřívějším výmladkovým způsobem hospodaření. Do severní části území byly zavedeny borovice, smrk a modřín cizí provenience. Důvodem ochrany je snaha o uchování a zčásti obnovení skupin přirozených lesních typů Moravského krasu.

Seznam chráněných území

SPR Březinka, SPR Býčí skála, SPR Čihadlo, SPR Dřínová, SPR Habrůvecká bučina, SPR Hádecká planinka, SPR Jeskyně Pekárna, SPR Josefské údolí, SPR Moravský kras - střed, SPR U Brněnky, SPR U výpustku, SPR Zadní Hády, CHPV Bílá voda, CHPV Rudické propadání

Seznam naučných stezek

Josefské údolí, Macocha, Říčky

Adresa Správy CHKO Moravský kras

678 01 Blansko, Sadová 2, tel. 0506/4063

«––CHKO Litovelské pomoraví

CHKO Pálava––»