Kardinál František z Dietrichsteina vytvořil z Mikulova kulturní a politické centrum. V letech 1611 - 1618 nechal přestavět zámek na reprezentační pozdně renesanční sídlo. Založil klášter kapucínů a u kostela sv. Jana Křtitele konvet piaristů. Jejich kolej patřila k prvním ve střední Evropě. Roku 1623 byl postaven na Svatém Kopečku kostel sv. Šebestiána, později barokně upraven. Zámek sám byl v letech 1719 - 1724 barokně přestavěn. K posledním význačným stavbám zámeckého areálu patří empírová budova panského úřadu ze začátku 19. století. Zajímavostí je desátkový sud na 1010 hl vína z roku 1643. Na konci války byl zámek vypálen a bylo zničeno mnoho zajímavých exponátů, poté byl obnoven a upraven pro muzeální expozice.

    Ve městě se zachovaly části opevnění, řada renesančních a barokních domů, na náměstí barokní sloup Nejsvětější Trojice z roku 1723. Na místě původního románského kostela sv. Václava stojí dnešní pozdně gotická stavba, která prošla v 18. století barokní úpravou. Zachoval se bývalý piaristický kostel sv. Jana Křtitele, bývalá Dietrichštejnská hrobka zřízená v torzu požárem zničeného kostela sv. Anny. Dále ve městě najdeme bývalou synagogu a židovský hřbitov středověkého založení.